V prvním kole pandemie koronaviru dopadla Česká republika velmi dobře. O tom proč toho bylo napsáno už dost, ale přece jen: vláda v záchvatu paniky činila opatření, o kterých by si jinak ani nedovolila přemýšlet, do akce se zapojily tisíce skvěle improvizujících dobrovolníků, pracovníci ve zdravotnictví dělali zázraky a my ostatní – jsme vesměs ukázněně seděli doma a chodili “jen” do práce. Ale už tehdy se do všeobecného úsilí vkrádaly falešné tóny. Nejdříve izolovaně (Macek zde) vbrzku však koordinovaně a posléze ve formě rozsáhlé kampaně, která, coby skvělý příklad sebeorganizace (sociopaté všech zemí spojte se) trvá dodnes.
Stačí sledovat pečlivě media. Hesla se mění, smysl zůstává. Ještě v červenci frčel slogan “lokální ohniska nic neznamenají”. Předtím jsme byli přesvědčováni, že “chytrá karanténa vše zvládne”. A úplně na začátku – všichni to pamatujeme – tu byla “chřipečka a rýmička” a hned po ní “promořování stáda”. V srpnu prošel médii hoax “zmutovaný virus, větší infekčnost, ale lehčí průběh”. Mnohého důchodce skvěle pobavil. Úplně nedávno nastoupila další mantra “nemocnice nejsou přeplněné”. A čekají na vás, dodávám já.
To všechno se děje přesto, že pro hypotézu virového moře, v jehož vlnách se lidstvo bude topit ještě alespoň rok, mluví od května řada údajů, které stále registrujeme v informačním poli pandemie. Nakažlivost viru, alespoň v Evropě, se pravděpodobně zvyšuje (zde). Imunita proti viru je možná jen krátkodobá (zde zde). Vyléčení mají zdravotní potíže (zde a zde) a to včetně těch, kteří prošli nákazou takzvaně bezpříznakově.
Kampaň zlehčující krizi a kritizující restriktivní opatření státu probíhá v utěšené režii a spolupráci ekonomického (které chce vydělávat za každou cenu), státního (které sbírá drobky a maskuje své chyby) a soukromého (které si s dětskou umanutostí vydupává své “svobody”). Prvoplánovým cílem ovlivňování našich myslí je pochopitelně omezit ztráty velkých korporací a prodávat a prodávat i kdyby to znamenalo, že nejžádanější položkou budou rakve. Podstatnějším důvodem manipulace je však potřeba zamezit prozření davů – zjištění, že k šťastnému životu možná nabubřelou, kypící a rostoucí ekonomiku, které se už roky klaníme, vlastně vůbec nepotřebujeme.
Neprotestuji proti tomu, že si některé “osobnosti” na veřejnosti vylévají svá ne příliš vonící ledví (i když po seznámení se s několika myšlenkovými skvosty rektora Zímy jsem pozbyl zbytku hrdosti na svou alma mater). Nikoli. Všichni tito lidé (nebo nelidé?) útočící tak vehementně na barikádu civilizací staletí formované a lidské životy coby nenahraditelné skvosty chránící etiky, mají právo vyjádřit svůj názor, jakkoli odporný.
Ne tak politici a státní úředníci. Role státu od počátku věků spočívala ve vybírání výpalného výměnou za ochranu. A lidé nabídku přijímali a platili za to aby mohli být utiskováni. Neboť i oni chápali, že královské právo je lepší než řádění loupeživých rytířů. Jak praví docent Pulmann – byla zde určitá forma souhlasu s tím jak stát “usměrňuje” jejich život. Ochranná role státu zůstává v platnosti i dnes – demokracie a svobody přijdou na řadu později. Vždy tak či onak omezovány.
Ochranná role státu musí být vždy v dynamické rovnováze státem zaručovanými svobodami, aby systém mohl efektivně fungovat. Naši veřejní činitelé se této zásadě en block zpronevěřili. Poté co zjistili, že voliči přežili první vlnu a přestal je oblévat studený pot, začali proaktivně kálet do vlastního hnízda a předstihovat se ve slibech, že už nikdy, opravdu nikdy naší skvělou ekonomiku ani jediným slůvkem, ani jediným činem, neohrozí.
Nejen že neoponovali oné zlověstné, lidskou aktivitu znevažující kampani, oni ji v mnoha směrech iniciovali a podporovali. Teď tedy máme díky jejich přístupu historickou možnost sledovat v přímém přenosu kolaps marketingová demokracie, kterou Andrej Babiš dovedl k dokonalosti. A která pod tlakem ukazuje ne nedostatky, ale zcela zřejmou nepoužitelnost (s výjimkou situací, kdy se nic neděje ptáci zpívají a peníze se sypou) ve světě, který “nám není zcela přátelsky nakloněn” (Cílek, zde).
Není to nutno přiznat jen česká specialita. Lež o “lockdownu” ekonomiky během první vlny pandemie obíhá zas a znovu (zde) celý svět. Ve skutečnosti státy a vlády celého světa (s výjimkou Číny) ekonomiku omezily jen nepatrně. Zmrazily cestovní ruch, který ovšem činí většinou necelá tři procenta HDP. Omezily podstatně funkci pohostinských zařízení, ale o to víc se navýšil prodej potravin a nápojů v obchodech. Omezily prodej ostatního zboží v kamenných prodejnách , ale o to víc narostl jeho internetový prodej a prodej po ukončení restrikcí.
Pochopitelně tu byly další rány, ale ty už nejde připsat ochranným zásahům státu. Automobilky zavřely z vlastního rozhodnutí, cestovní ruch by se zhroutil (jak vidíme dnes) i bez zavření hranic a hotely a restaurace byť třeba otevřené 24/7 by stejně neměly koho ubytovat a pohostit. Ano, pandemie je pro mnoho podnikatelů tragická a ničí jejich celoživotní díla. A ještě bude. To je ale riziko podnikání, které nelze svalovat na vládní opatření ve prospěch občanů.
Poté co, se po republice rozlila druhá vlna si všichni sypou popel na hlavu. Že prý to opomněli, to nepředpokládali, to se nedalo očekávat. Není pravda. Prakticky všechno co se dnes děje bylo předvídatelné a bylo předvídáno. Nechránit občany a vyjít vstříc nátlaku elity a několika křiklounů byl záměr. Neoponovat kampani sociopatů všeho druhu byl záměr. A stejný záměr vede kroky české vlády i dnes.
Do čela ministerstva zdravotnictví byl jmenován člověk bezesporu kvalifikovaný a akceschopný. Ale také člověk s vojenskou výchovou, která je zárukou, že bude plnit rozkazy, které dostane (to není nic špatného, nižší velitel musí poslouchat a plnit nařízení vyššího, jinak by se nám armády rozpadly už před třicetiletou válkou). Takže profesor Prymula bude ve vládě možná obhajovat názory občanům vstřícné, ale nakonec poslechne a bude plnit příkazy velitele.
Viděli jsme to v přímém přenosu už dvakrát. V dubnu (ještě coby náměstek MZ najednou obrátil a začal propagovat promořování. V srpnu zase vystoupil s historkou o zmutovaném a méně nebezpečném viru jakkoli musel vědět, že v dané chvíli je to ještě méně než hypotéza. Oba zmíněné “výkony” nového ministra zdravotnictví jsou příkladem jak vedení státu (politici i úředníci) podkopává dobrou vůli a morálku obyčejných lidí. Příkladem ne jediným. Když v létě ostravská KHES v dobré víře vydala uspěchané restriktivní opatření, volali po lynčování unisono politici ze všech stran.
Podstatnější než slova jsou však činy. Vláda nerespektuje stav věcí a zůstává žalostně pozadu za vývojem situace. Měly být zavřeny školy. Namísto toho všichni stále opakují mantru, že by zdravotnictví přišlo o potřebné síly. Další lež. Stačí v každé škole zorganizovat provoz družiny, do které budou docházet pouze děti vybavené potvrzením, že práce jejich rodičů je pro stát životně důležitá (zdravotníci, hasiči, policisté). Ostatní matky nechť jsou s dětmi doma. Ekonomika bude strádat nedostatkem asi dvou set tisíc pracovníků, ale ekonomika promine, jinak to nejde. Přeruší se tím dvě stě tisíc potenciálních přenosových kanálů mezi školou a pracovištěm rodiče.
Měly být zavřeny restaurace, ale nejsou. Ekonomika by přišla o výkony jejich zaměstnanců, ale to ji zaručeně nepoloží. Jídlo se prodá tak jako tak. Měly být opět zavřeny obchody, které neprodávají potraviny a zboží denní potřeby (drogerie, lékárny), ale nejsou. Omezila by se tím především návštěvnost obchodních center bezplatné distribuce koronaviru.
Všechny potřebné profese a rizikové skupiny měly být vybaveny respirátory. Je ironií osudu, že v ČR se dnes vyrábějí kvalitní, opakovaně použitelné a sterilizovatelné respirátory (zde) úrovně FFP 3, které v Číně nekoupíte. Namísto toho ale důchodcům posíláme jednorázové roušky, které z principu nezaručují ochranu nositele (jakkoli před ním chrání ostatní) a které se při opakovaném používání mohou stát semeništěm bakterií a virů. Raději než naději na záchranu jim pošleme pětitisícové pohřebné (jeden čtrnáct dnů použitelný respirátor stojí 250 Kč, dvacet by jich stačilo doby než bude k dispozici vakcína). U vědomí toho, že devadesát procent těchto peněz chudáci důchodci okamžitě utratí za potraviny a dárky – a nacpou je tak do kapes obchodních řetězců a státu (formou DPH) však potlačujeme rozum a logiku.
Vláda velkoryse nepostihuje ty (potenciální zabíječe) kteří odmítají nosit roušky. Tím opět dává najevo, že je to vše jen hra na vojáčky a o nic vlastně nejde. Stejně se chová když k už přijatým polovičním opatřením přijímá milion výjimek. Nemůže přece dopustit aby občané přišli o návštěvu trhů a veletrhů, aby si nemohli (plivajíce kolem sebe viry) z plna hrdla zakřičet na sportovních utkáních. Nemůže dopustit aby lidé v karanténě (přísná karanténa udělala ze Slováků rekordmany první vlny) neměli možnost volně a svobodně chodit po městě aniž by je kdo kontroloval. Panebože co je to za vládu?
A to nemluvím o problému nejkřiklavějším, o té neustále skloňované, ale naprosto zbytečné e-roušce. Skvělý to prostředek jak počítačově podchytit a popsat šíření viru. Museli by ji ale mít v telefonu alespoň 3 milióny lidí a ne dvě stě padesát tisíc. Ale to ne, my přeci nemůžeme omezit svobodu bezrouškařů, nemůžeme omezit naši tak těžce vybojovanou demokracii. Chápu, že není možné přikázat plošné sledování občanů. Ale je možné neé-rouškařům omezit vstup do restaurací a na společenské akce. Zatlačit na zaměstnavatele aby e-roušku požadovali od svých zaměstnanců. Zaplatit reklamu na e-roušku v televizi a na Internetu. Nabídnout e-rouškařům slevy ve vybraných obchodech.
My si to neuvědomujeme, ale díky (ne)aktivitě našich politických osobností ztrácíme (asi už jsme o něj zcela přišli) dobré jméno republiky. A to není jen tak legrace. Pohledy na český stát zvenčí (především ze západu) nebyly a nejsou vždy obdivné. Anglicky se Slovan řekne Slav – ale velmi podobně se píše slovo otrok (slave). Slovo bohém (bezstarostně a neuspořádaně žijící člověk) pochází z Francie a vzniklo v devatenáctém století, kdy se “neuspořádaně žijící lidé” přidávali k Cikánům a ti pocházeli odkud? No přece z Bohemie.
Ještě horší je to s našimi bezprostředními sousedy. Rakouští Němci přijali v roce 1867 do spolku Maďary, ale Čechy ne. Neboť Češi pro ně nebyli státotvorný národ, byli vždy “jen” ocásek Svaté říše římské národa německého. I Hitler před podpisem Mnichovské dohody argumentoval Francii a Anglii neschopností Čechů vládnout si. Dokonce nám o necelý rok později jako starostlivý tatíček pořídil na vládnutí protektorát.
A vize Čechů coby služebných osob dodnes z myslí některých Němců zcela nevymizela. Možná proto jsou ve Volfsburgu tak našvaní, že Octavia je na trzích úspěšnější než Golf a Superb se prodává víc než Passat. Možná proto chtějí ze Škodovky udělal takovou lepší středoevropskou Dacii. Dovedete si představit jak se některým lidem hodí do krámu, že jsme evropské semeniště koronaviru?
Za týden budou volby. Prosím všechy lidi, kterým záleží na tom co jsme a jak se chováme (a kteří ještě neztratili víru a chodí k volbám) aby pečlivě vybírali. Snad se mezi kandidáty na senátory najde ještě pár osob se zdravými názory, schopných provětrat infekcí zamořené chlívy. Bohužel mezi stranami v krajských volbách to bude dnes zřejmě beznadějné. Možná ale, že do voleb parlamentních se přece jen něco pohne.